Popis plemene

Historie

Jedná se o jedno z nejstarších francouzských plemen, z hlediska výskytu v psaném textu o plemeno nejstarší. Je zmiňováno od konce 16.století, od doby připojení savoyské části Bresse k Francii. Už zde se hovoří o bresském kapounovi(?) a slepici. Slepice se bezesporu stala symbolem tohoto výjimečného drůbežího plemene a místního know-how ! Je také nejznámější ze všech francouzských plemen díky své dlouhé pověsti jak ve Francii, tak I ve světě.

Na rozdíl od jiných plemen odolala přílivu nových cizích ras a industrializaci, a tak stále trůní a dominuje na řeznických pultech, v lahůdkářstvích a také ve velkých distribučních sítích.

Její zastánci navzdory hospodářským okolnostem byli vždy schopni zúročit toto jedinečné dědictví z rozsáhlého proudu francouzské gastronomie. Chvála je zde na místě, neboť lokální výrobci byli schopni uchovat si svůj obchodní potenciál, čímž podporují trvání tradice, zlepšení plemene, a zároveň si tak chrání své území a svou práci.

Od okamžiku, kdy si bresská drůbež našla svou cestu do Paříže, se její rozmach ukázal velmi snadným, i když bylo nutné bojovat s konkurenční drůbeží z Mans a zejména z oblasti La Flèche. Tehdejší reklamní a marketingové metody nezahrnovaly televizi či zlacené balení. Veletrhy, zemědělské výstavy, gastronomické soutěže, prestižní hostince a několik výborně umístněných darů (zejména Napoleonovi III.) završilo dobytí tabulí mocnářů a velkých měst. Poptávka byla taková, že skoro vše bylo překřtěno na bresskou drůbež až do té míry, že skutečné a pravé bresské slepici hrozil zánik, i když jsme byli přesvědčeni o tom, že se konzumuje  více než kdy předtím !

    Ideální hmotnost: Kohout: 2,5 až 3 kg, Slepice: 2 - 2,5 kg
    Hřeben: jednoduchý
    Ušnice: bílé
    Oči: černá
    Barva kůže: bílá
    Tarsi barva: břidlicově šedá
    Zbarvení (od nejstarších po nejnovější): šedá (bourg), černá (louhans), bílá (beny) a modrá
    Násadová vejce min.hmotnost 60 g, bílá skořápka
    Velikost kroužků: Kohout: 18 mm, 16 mm slepice.
    Zásadním znakem jsou modré nohy, a to podle vyhlášky z roku 1995

    Minimální doporučený věk a hmotnost při porážce: hmotnost kuřat ve věku 4 měsíců: min. 1,2 kg, slepičky 5 měsíců min. 1,8 kg, kapouni 8  měsíců min. 3 kg

            
Zákonem z roku 1957, dostalo Brésské kuře označení původu (AOC) French označující kvalitu. Tento zákon potvrzuje chovatelskou oblast Bourg-en-Bresse. Od roku 1936: se Bressy chovají na poměrně omezené ploše ( od 40 do 100 km) na oddělení Ain , Saône-et-Loire a Jura. Nejdůležitějšími městy v chovu drůbeže z Bresse jsou Bourg-en-Bresse, Louhans, Pont-de-Vaux-en-Bresse Montrevel.

Zákon 1957 zřizuje výbor Inter-Bresse, jež udává povolení k výrobě a distribuci označení identifikující původ a kvalitu. Od roku 1990 tomuto výboru předsedá Georges Blanc.

Roční produkce je asi 1,5 miliónu mláďat.


Farma v  Bresse stojí na jílovité půdě, bohaté na vodu, a proto zvláště vhodné pro pěstování kukuřice. Bressám dodává typickou chuť a jejich proslavenou kvalitu masa volný pohyb po loukách a schánění potravy.

Přesná specifikace brésského kuřete:

    bílé peří
    červený hřeben (dobře utvořený)
    modré nohy (lehce namodralý odstín)
    Pták by měl žít volně a v otevřeném prostoru 3/4 svého života.
    Jeho strava se skládá převážně z kukuřice.


Nedoporučuje se chovat dva kohouty v jednom výběhu, aby se zabránilo konfliktům.

Mláďata jsou prvních pět týdnů chována pod lampou a krmená směsí. Kohout může být v hejnu s dvaceti slepicemi. Doporučuje se krmit dvakrát denně směsí obilovin (s velkým podílem kukuřice). Dále je pro kvalitu masa nutný přísun zelené píce. Slepice určené k výkrmu by měly být 9 týdnů na volné pastvě a dalších 8-15 dní v uzavřeném prostoru.

Pod názvem bréské kuře se mohou prodávat pouze kuřata s označením původu AOC !!!